Balancestep.cz / O balancestepu / Názory odborníků

Názory odborníků

Rekonvalescence pacientů

Jako sportovní traumatolog, který především operuje kolenní klouby, jsem hledal jednoduchý způsob v rekonvalescenci pacientů, kterým po výkonu atrofovaly svaly kolem kolena. Protože vyžaduji aktivní přístup pacienta k rehabilitaci, a zároveň se snažím odbourat zbytečný čas strávený v čekárnách rehabilitačních pracovišť, Balance step přesně vyplnil střípek v mozaice naší pooperační léčby. Většina lidí nerada ztrácí čas a hledá výmluvu k aktivnímu cvičení. Balance step jim umožňuje zabývat se jinou činností a přitom mimoděčně tonisovat svaly a posilovat. Stovky pacientů zásluhou této jednoduché pomůcky oslavují urychlený návrat k plné sportovní činnosti.Nehledě na možnosti využití v tréninkovém procesu, kde tato propriocepce na " kouličkách" pomáhá u většiny her k lepší a rychlejší reakci při změně směru, tonisaci celégho těla a působí také preventivně v zábraně úrazů.

MUDr. Maurer
www.amb-mudrmaurer.cz

nahoru

Rehabilitace Fotbalistů

Balancestepy používám jak k prevenci tak léčbě u fotbalistů všech věkových kategorií . Vozíme je s sebou na všechny akce národního družstva. Někteří reprezentanti a hráči první fotbalové ligy si balancestep tak oblíbili, že na něm trénují i doma!

PhDr.Edvin Mahr
fyzioterapeut národního fotbalového týmu do 21 let

nahoru

Rehabilitace reprezentatů ČR

Balancestep používám denně již pět let při rehabilitaci a tréninku špičkových reprezentantů České i Slovenské republiky. Rozvoj rovnováhy, rychlosti a výbušné síly si bez něj již nedovedu představit. V současné době objektivizuji jeho působení ve své diplomové práci za účasti olympijského vítěze v hodu oštěpem Jana Železného.

Jan Kalista
FTVS UK Praha

nahoru

Balanční cvičení s použitím BalanceStep

Balanční cvičení na úseči vychází původně z Freemanovy techniky, kterou u nás podrobně rozpracovali a popsali Janda a Vávrová. Jedná se o metodiku, kde jde nejen o aktivaci proprioreceptorů (nervová zakončení ve svalech vnímající polohu a pohyb), ale snad ještě více a výrazněji o aktivaci podkorových mechanismů, které se podílejí na řízení motoriky. Výše zmínění autoři tuto metodiku proto pojmenovali senzomotorická stimulace.

Cílem senzomotorické stimulace je dosažení reflexní automatické aktivace žádaných svalů, a to v takovém stupni, aby pohyby nevyžadovaly výraznější kortikální resp.volní kontrolu. V této metodě jde tedy v zásadě o ovlivnění pohybu a vyvolání reflexní svalové kontrakce, v rámci určitého pohybového stereotypu, ovlivněním proprioreceptorů, které se významnou měrou podílejí na řízení zvláště stoje, vertikálního držení a provedení přesně adjustovaného koordinovaného pohybu.

Z hlediska aference hrají významnou roli pro regulaci vertikálního držení proprioceptory plosky nohy. Právě tyto receptory se snažíme ovlivňovat v rámci senzomotorické stimulace, při cvičeních na úsečích. Jedná se hlavně o aktivaci musculus quadratus plantae, dále dlouhých i krátkých flektorů nohy při vytváření zvýrazněné klenby nohy. Tato změna konfigurace klenby, která se v klinické praxi nazývá „malá“ nebo méně výstižně „krátká“ noha, vede ke změně postavení prakticky všech kloubů nohy a změněnému rozložení tlaků v kloubech, což příznivě ovlivňuje proprioceptivní signalizaci. Tzv. „malé nohy“ se dosáhne přiblížením hlaviček kostí záprstních k pevně fixované patě, přičemž prsty musí být zcela volné, tzn. ne flektované.

Pomůcky, které usnadňují senzomotorickou stimulaci jsou kulové a válcové úseče, točna (twister), fitter (swinger), minitrampolína, balanční nafukovací míče a v neposlední řadě též BALANCE STEP,upravené na principu již používaných balančních sandálů.

Jak používat BALANCE STEP ?

BALANCE STEP se nejprve upevní pásky se suchými zipy na obuv s pevnou podrážkou na střed předpokládaného těžiště nohy. Další postup, který je nutný při tomto cvičení dodržovat:

  • zformovat „malou nohu“(viz výše)
  • mírně pokrčit kolena
  • vědomě zpevnit držení pánve stahem břišních a hýžďových svalů
  • hlavu držet vznosně, rameno stáhnout dolů
  • kontrolovat pánev v bočném směru, tzn. spojnice obou kyčelních kloubů zůstává vodorovně
  • chodidla klást rovnoběžně (doporučujeme to vše poprvé trénovat před zrcadlem)

Je vhodné nacvičovat nejdříve stoj a přešlapování na místě z pevnou oporou. Pak teprve chůzi s krátkými rychlými kroky. S rychlou frekvencí přenášení váhy z jedné dolní končetiny na druhou. Cvičení by mělo probíhat vícekrát za den, krátkodobě, ale intenzivně. Neměla by se v žádném případě překonávat únava !!! Ta vyřadí z činnosti ty svaly, které chceme my naopak aktivovat.

Při dobrém zvládání všech těchto základních prvků lze přistoupit ke složitějších variacím a cvikům. Jako jsou např. stoj na jedné končetině, výpady dopředu a do stran, výskoky…

Nejčastější chyby při cvičení!!!

  • nedokonalá korekce chodidla (hlavně ohýbání prstů)
  • chodidla se vytáčejí zevně
  • kolena zůstávají napjatá
  • zvedá se pánev na straně „kročné“ končetiny
  • břišní a hýžďové svaly jsou ochablé-chybí fixace pánve
  • hlava je v předsunu
  • ramena jsou v elevaci
  • kroky jsou příliš dlouhé

Pro koho je určen BALANCE STEP?

  • v rámci léčby, rekonvalescence, rehabilitace1.nestabilní hlezno (st.p.distorzích, zlomeninách, se špatnou propriocepcí a oslabenými svaly)
    • nestabilní koleno ( st.p. rupt. postranních vazů, rupt. předního zkříženého vazu), v rámci rehabilitace po operacích kolena k posilování extenzorového aparátu kolena )
    • chronické bolesti zad, zvláště v kříži
    • vadné držení těla
    • jakékoliv poúrazové stavy dolních končetin, kde je porucha koordinace, svalové slabosti, poruchy rovnováhy, špatný stereotyp chůze, poruchy stability různé etiologie
  • v rámci prevence
    • A to u zdravých jedinců, u lidí se sedavým zaměstnáním a zvláště u sportovců k posilování nejen posturálního (statického) svalstva, ale i svalstva dynamického. Trénování rovnováhy a svalové koordinace, ke zlepšení sportovních výkonů či v poslední řadě prostě jen k vylepšení tělesné figury. Toto cvičení nemá zásadních kontraindikací, nehodí se však při akutních bolestivých stavech a u absolutní ztráty hlubokého čití.

MUDr. Martin Ošťádal
ortopedická klinika
Fakultní nemocnice v Praze Na Bulovce

nahoru

Zkušenosti s cvičením na Ballance stepu a SMS

Již pár let jako lékař slyším o SMS/senzomotorické stimulaci/,která se postupně rozvíjela od 5Ol.našeho století,kde základy položili Kabát,který do klinické praxe zavedl pojem facilitace motorických eferentních center a drah na podkladě stimulace/dráždění/aferentních systémů,dále Kennyová a poté Freeman se spolupracovníky,který systematicky propracoval některé aspekty kloubní a vazové traumatologie zdůraznil význam porušené aference v patogenezi postraumatického kotníku a zaměřil se na ovlivnění koordinace u některých traumatických lézí.U nás tuto techniku popsali Janda a Vávrová.

Po prostudování teoretických základů metodiky,o které se dále zmíním,mohu konstatovat,že jsem rád,že mi bylo jako jednomu z prvních vynálezcem Dr.Marešem umožněno na BALANCESTEPU aktivně cvičit a doporučovat na celém světě tuto nenáročnou metodu dalším jak běžným pacientům tak špičkovým sportovcům,kterým si myslím pomáhá jak v prevenci, tak v RHB po různých traumatech i zlepšovat koordinaci celého těla a tím zvyšovat svoje výkony a možnosti.

Co to je SMS?

SMS vychází z koncepce o dvou stupních motorického učení.

1.stupeň je charakterizován snahou zvládnout nový pohyb a vytvořit základní funkční spojení,na tom se podílí hlavně mozková kůra.Řízení pohybu na této úrovni je únavné jako každý proces,který vyžaduje aktivaci kůry.Proto se CNS/centrální nervový systém/ snaží po dosažení alespoň základního provedení pohybu přesunout řízení na nižší pohybová podkorová regulační centra ,kde tento 2.stupeň motorického řízení je méně únavný a hlavně rychlejší ale na druhé straně se jednou fixovaný stereotyp velmi těžko mění.

Cílem SMS-je právě dosažení reflexní, rychlé,automatické aktivace žádaných svalů s nejméně zatěžujícím provedením pohybu s dobrou koordinaci svalů. K tomu je zapotřebí dobrá spolupráce jak CNS ,tak periferních receptorů-kloubních,svalových, kožních,hlavně z plosky nohy,hlezna,kolene,pánve,ramen, krku i hlavy.

Senzomotorickému cvičení musí předcházet zásahy,které normalizují poměry na periféri /funkci periferních struktur/,to znamená,aby všechny tkáně na periférii-tj.kůže,podkoží,vazy.svaly a klouby měly ,,normální “ funkci.Příklad-neovlivněná jizva po úraze způsobuje tlak,tím poruchu cirkulace,otok,omezení hybností,bolest a tím i patologickou aferentaci z periférie,která se zafixuje,mění celý stereotyp pohybu s dalšími důsledky pro celé tělo.Proto musíme patologické poměry na periférii nejdřív upravit. Například pasivními pohyby upravit omezenou kloubní vůli,odstranit blokádu,uvolnit a protáhnout zkrácené svaly a až poté cvičení provádět. Na to se také v praxi často zapomíná a fixuje se patologická ochrana postižené oblasti. Právě těchto možností je dobré využít při cvičení na BALANCESTEPU v každodenní i běžné sportovní praxi.Jak v pohybové tak léčebné výchově je cílem rozbití špatných pohybových stereotypů a dosažení automatické aktivace svalů potřebných pro správné držení těla ve stoji i pro zlepšení stability a chůze.Dle mých osobních zkušeností je metoda SMS a BALANCESTEP využívána velice málo,což je dost na škodu.

Proč?

Těžko odpovědět,ale podle mého názoru mezi příčiny tohoto neutěšeného stavu patří málo odborných článků,málo odborníků na danou problematiku a také malá,ne vždy optimální spolupráce ortopéd –rehabilitační lékař a fysioterapeut,což věřím,že se do budoucna vylepší.

Jako široké terapeutické možností uvádím kladné působení BALANCESTEPU na:

  • nestabilní kotník
  • nejčastěji po úrazech
  • dále po operacích kolenního kloubu/dnes doména ASK, plastiky vazů,menisektomie/
  • bolestí páteře ,vadné držení těla,skoliosa

dále různé traumatické stavy DK s narušenou koordinací pohybu atd,možností je ještě víc a víc,musím konstatovat ,že při správném postupu –úprava periférie patologického stavu,časový harmonogram hojení zranění/neuspěchat-hlavně sportovci/,postupný nácvik kroků cvičení pod dohledem s dobrým nácvikem stoje/,,malá noha“,držení kolen,pánve,ramen a hlavy se výsledky dle subjektivních sdělení od pacientů a objektivního vyšetření dostavovaly již za 14 dní-první týden ještě únava svalů,hlavně na přední straně bérce a vnitřní straně stehna,oblasti hýžďových svalů,ale poté pocit větší jistoty při pohybu,lepší svalová koordinace celého těla,rychlejší reakce nohou při odraze a při nestabilním terénu.

I když moje zkušeností nejsou dlouholeté,ale dle dosavadních výsledků použití SMS-cvičení na BALANCESTEPU mohu doporučit určitě jako velice přínosnou metodu jak terapie,tak prevence.Jako lékař v běžné praxi –pracuji na Rehabilitačním oddělení v Motole,kde mám možnost sledovat ,,běžné“ dospělé a dětské pacienty po úrazech hlezna i kolene a po operacích nejrůznějšího typu,u kterých toto cvičení využíváme.Mám vynikající zkušenosti i s širokou klientelou sportovců, kteří BALANCESTEP využívají denně jak k prevenci tak na zlepšení svých výkonů.Proto bych toto balanční cvičení spolu s dalšími postupy velice rád doporučil: např.u fotbalistů,basketbalistů,volejbalistů,tenistů,atletů atd. kde jsou úrazy hlezenního a kolenního kloubu "samozřejmostí" ,jako běžnou nutnou potřebu dne.

Ale nejenom pro sportovce,ale i pro nás VŠECHNY jako dobrou PREVENCI i léčby držení těla,bolestí páteře,poruchu stability,svalové slabosti.Jednoduše najít si pro sebe čas a něco pro svoje tělo dobrého udělat.Ale to již záleží na každém z nás.Možnost tady je ,jen je potřeba ji využít.

MUDr. Miloš Barna
rehabilitační oddělení FNM Motol

nahoru